Životopis

Koncertní život se v Plzni úspěšně rozvíjel již v 19. století. Historicky prvním orchestrem se stal Plzeňský filharmonický spolek založený v roce 1882, který v kulturním vývoji města sehrál důležitou roli a připravil půdu pro následný rozvoj orchestrálního a koncertního života.
Nový posun nastal především ve 20. století, kdy rozvíjející se hudební život postrádal existenci kvalitního orchestrálního tělesa, jež by ve svém působení nebylo vázáno častým účinkováním a zkouškami v divadle. Zásadním krokem byl vznik Symfonického orchestru Osvětového svazu v Plzni koncem roku 1919. Orchestr pořádal od sezóny 1922/23 své abonentní cykly a maximálního počtu předplatitelů dosáhl v roce 1925/26 počtem 940 abonentů. V roce 1934 přijal název Plzeňská filharmonie.
Nová etapa začíná rokem 1946, kdy s výstavbou budovy Českého rozhlasu Plzeň a poskytnutím zázemí pro orchestr vzniklo těleso pod názvem Plzeňský rozhlasový orchestr. Za dobu své existence si nejen vytvořil pevnou tradici a renomé mezi uznávanými českými orchestry, ale také se stal tělesem žádaným a vyhledávaným i v zahraničí.
Velkou změnu vyvolala skutečnost, že při reorganizaci Českého rozhlasu bylo rozhodnuto od ledna 1993 zrušit všechny rozhlasové orchestry kromě pražského. Plzeňské těleso se však rozhodlo pokračovat v práci jako společnost s ručením omezeným a posléze jako příspěvková organizace pod názvem Plzeňský rozhlasový orchestr – Symfonický orchestr města Plzně.
Od srpna 1998 se orchestr přeměnil na obecně prospěšnou společnost, jejímž zakladatelem a zřizovatelem je město Plzeň, a přijal opět název Plzeňská filharmonie.
Její profesionální tvář modelovala v průběhu let řada uměleckých osobností – připomeňme alespoň některá jména: Václav Talich, Aram Chačaturjan, Gabriel Vágner, Martin Turnovský, Bohumír Liška, Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, Jiří Stárek, Oliver Dohnányi, Sir Charles Mackerras, Vjekoslav Šutej, Serge Baudo, Leonid Kogan, Gidon Kremer, Arnold Katz, David Oistrach či Mstislav Rostropovič.
Spolupracovala s hvězdami operního nebe, jakými jsou např. Ramon Vargas, Montserrat Caballé, Chris Pedro Trakas, Robert Swensen a mnoho dalších.
Plzeňská filharmonie podniká četná koncertní turné po státech Evropy (Německo, Rakousko, Holandsko, Španělsko, Itálie, Francie) a Severní Ameriky. Vystoupila na tak prestižních koncertních pódiích jako Herkulessaal a Gasteig v Mnichově, Tonhalle Zürich, velký sál Berlínské filharmonie, Brucknerhaus Linz, Auditorium Zaragoza či Dvořákova síň Rudolfina v Praze.
Kromě své koncertní činnosti se orchestr velkou měrou stále věnuje natáčení pro Český rozhlas i pro zahraniční partnery. Má za sebou stovky nahrávek od baroka po současnost. Raritou je nahrávka na kompaktním disku světové premiéry opery Bohuslava Martinů Den dobročinnosti, která získala celou řadu ocenění.
Plzeňskou filharmonii vede od roku 2008 japonský šéfdirigent Koji Kawamoto, laureát Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2007. Hlavním hostujícím dirigentem je od roku 2010 Tomáš Brauner, laureát Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose 2010 v Aténách.
Plzeňská filharmonie je členem ASOPS – Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky a od roku 2013 je pořadatelem a organizátorem mezinárodního festivalu Smetanovské dny v Plzni.